Úřad práce a příspěvky v nezaměstnanosti
Na úřad práce se asi nikdo z nás zvlášť nehrne. Rozhodně aspoň teda já ne, po určitý hrůzostrašný zkušenosti. To totiž jinýmy slovy většinou znamená nekonečný čekání, všelijaký vysvětlování, doprošování se, papírování a nutnost dobře zahrát útrpnej pohled:)
Každopádně mimo tyhle malý radosti tady máme ještě pár důležitých věcí. Protože pokud plánuješ odjezd do zahraničí, asi tě zajímá, co a jak na pracáku vyřídit. Taky na co máš a nemáš nárok a jaký jsou jejich podmínky a formuláře. Info mám, tak se na to jdeme mrknout.
Před odjezdem do zahraničí
Ještě než se po hlavě vrhneš do novýho dobrodružství, vyřiď si jednu věc. Jestli jsi na pracáku nahlášenej, rozhodně jim oznam, že odjíždíš za prací do zahraničí. A od jakýho data. Pošlou ti dopis s ukončením a vyřadí tě z evidence. Takhle jim to stačí a ty to máš pro tuto chvíli vyřešený. Zatím pohoda, že?:)
Po návratu ze zahraničí
Pokud už po návratu nepokračuješ ve studiu, ani ses nepustil do rychlýho hledání nový práce u nás, doporučuju tam zase zajít a na pracák se nahlásit. Když se tam nahlásíš, bude za tebe stát odvádět aspoň povinný zdravotní pojištění. Což je podle mě na tuhle přechodnou dobu fajn. Sociální je ale dobrovolný, takže to bohužel ne.
Pokud žádáš o podporu
Jsi zpět a chceš žádat o podporu? Jako důkaz, že jsi v zahraničí pracoval a byl tam řádně evidovanej, doložíš dokumentem U1 (dřív E301). Což je náš zápočtovej list řekněme. Pozor ale, tenhle formulář a obecně žádost o podporu při práci v zahraničí, je možná jen a pouze v rámci EU, EHP a Švýcarska! Navíc o podporu můžeš žádat jedině tehdy, pokud jsi byl v Evropě zaměstnanej a tudíž pojištěnej aspoň 12 měsíců za poslední 2 roky. Myslí se tím samozřejmě i kombinace zaměstnání v ČR a v Evropě.
Tenhle formulář ti vystavuje veřejná služba zaměstnanosti nebo úřad sociálního zabezpečení země, kde jsi pracoval. Měl by sis o něj žádat ideálně už tam, hned po skončení zaměstnání. Dobrá zpráva ale je, že pokud to neuděláš, náš úřad práce může zahraniční instituci oslovit za tebe. Popřípadě ti s tím pomůže ještě Eures nebo Solvit. Samozřejmě celej proces bude mnohem rychlejší a jednodušší, když si formulář vyřídíš a rovnou i přivezeš domů ty sám. Fajn článek o tom, jak a kde se žádá o formulář E301 v různých zemích EU, najdeš TADY.
Převod dávek ze zahraničí k nám
Pak tu máme ještě jeden dokument. Ten pro změnu slouží pro převod dávek v nezaměstnanosti z ciziny sem k nám. Ale opět pouze v rámci států EU, EHP a Švýcarska. Jmenuje se U2 (dřív E303) a musíš o něj žádat v zemi, kde ses nezaměstnaným stal a kde jsi naposledy pracoval. Na podporu v nezaměstnanosti ti tam ale samozřejmě nejdřív musí vzniknout nárok. A řídíš se čistě jen jejich zákony. Co to pro tebe znamená? No především nutnost odpracovat tam minimální dobu podle jejich legislativy.
Až po čtyřech týdnech evidence na zahraničním úřadu práce můžeš poprosit o převod dávek k nám. Když požádáš tady, náš pracák jim tvou žádost sám oznámí. Takže ty se o to starat nijak víc už nemusíš. Peníze si sem můžeš nechat převést na tři měsíce s tím, že se dají popřípadě o další tři ještě prodloužit.
Mimochodem, pokud o podporu ani převod dávek ze zahraničí k nám žádat nechceš, ani s jedním tímhle formulářem se vůbec nezabývej:)
Pendleři a přeshraniční pracovníci
Určitou výjimku ale tvoří dvě skupiny zahraničních pracantů.
Přeshraniční pracovníci
Jsou to lidé, kteří sice v cizině pracují, ale bydliště a zázemí si nechali u nás. Odjeli třeba jen na prázdniny, na několik měsíců, nebo třeba jednu sezonu. Tihle šťastlivci můžou o podporu žádat jak ve státě poslední výdělečné činnosti, tak v zemi svýho bydliště.
Příhraniční pracovníci, tzv. pendleři
To jsou lidé, kteří jen pendlují mezi svým bydlištěm a zemí, kde si vydělávají. S podmínkou, že se vracejí minimálně jednou týdně domů (nevím jak moc je dodržovaná). Což je celkem běžný u lidí žijících právě v příhraničí. Tihle si o případnou podporu žádají pouze a jedině v zemi svýho bydliště.